reSITE 2015: Hrozby a příležitosti v rozvoji měst

reSITE 2015: Hrozby a příležitosti v rozvoji měst

Letošní konference reSITE, věnovaná architektuře, urbanismu, developerství a rozvoji měst, nesla podtitul Sdílené město. Název bere v úvahu předpověď, že do roku 2030 se očekává zvýšení populace o 2, 7 miliard, přičemž polovina z celkové populace bude žít ve městech. Města se tak čím dál více stávají centry ekonomického růstu a inovací. Jak řekl Martin Barry, zakladatel a ředitel konference reSITE, „Sdílené město je tak trochu synonymem sdílené ekonomiky v tom, jak se dá využívat společného působení technologií, občanů, dat a designu k co nejefektivnějšímu propojení lidí, produktů a služeb.”

“Sdílené město je tak trochu synonymum ke sdílené ekonomice, ve které by se mělo využívat síly technologíí, občanů, dat a designu k co nejefektivnějšímu propojení lidí, produktů a služeb.” – Martin Barry, zakladatel a ředitel konference reSITE.

 

Mezi nejzajímavějšími přednášejícími byli architekti a urbanisti James Corner, Michael Sorkin, vědecký pracovník, poradce a advokát Greg Clark, spoluzakladatel “Think Tank” o udržitelnosti měst, Alfredo Brillembourg nebo populární extarosta Reykjavíku Jón Gnarr. Podívejte na několik klíčových ideí z jejich diskusí ohledně budoucnosti udržitelného rozvoje měst.

 

 

  • GREG CLARK, vědecký pracovník v The Brookings Institution a Urban Land Institute/ poradce a advokát v oboru měst a podniků

Greg Clark o růstu měst
Greg Clark o budoucnosti měst.

Clark hovořil v reakci na výzvy, které přináší rychlá a pokračující globalizace o podobnostech mezi městy a byznysy a rostoucí důležitosti spolupráce vedení. “K tomu, aby se město stalo konkurenceschopným, je zapotřebí, aby řešilo rozhodování komplexně a aktivně reagovalo na interakci všech zájmových skupin. S tím může pomoci jen dobré vedení a vzájemná spolupráce zastupitelů, investorů, architektů a veřejnosti. Sdílený leadership je cestou, která vytváří funkční města.”, řekl Clark. Tento duch spolupráce přináší inovaci, reurbanizaci a nové příležitosti pro obchod a změnu hustoty městských prostorů, což vede ke vzniku sdílených služeb, jako jsou Airbnb a Uber, jejichž principy podnikání lépe využívají městský prostor.

  • MICHAEL SORKIN, profesor na City College of New York / ředitel a architekt v Michael Sorkin Studio /propagátor trvale udržitelného urbanismu

Sorkin k tématu udržitelných měst zdůraznil důležitost vytváření a zapojování komunit, které se mohou lépe vyrovnávat s rostoucí hustotou obyvatelstva, a s toho plynoucím nedostatkem přírodních zdrojů.

“Planeta nedokáže udržet tempo růstu. Více než miliarda lidí se má problem dostat k vodě, na druhou stranu průměrný Američan má ekologickou stopu, na kterou by potřeboval 4 planety. Globalizace je faktem, otázkou je, jak se jí bránit”. Myšlenku ekologické stopy Sorkin představoval studentům na semináři o udržitelném rozvoji. Studenti byli zaskočeni, jak velkou plochu planety je zapotřebí k tomu, aby se mohl vyrobit BigMac nebo džíny. A pak společně začali zkoumat možnosti udržitelného města. Měřili vstupy a výstupy procesů a pomocí tabulek a map vytvořili utopistický model naprosto soběstačného New Yorku (více najdete tady).

“Více Jane Jacobs, méně Marca Jacobse.” – Michael Sorkin

Sorkin zdůrazňoval, aby se architekti nepohybovali v samostatných kapitolách, ale přemýšleli komplexně. “Architekti nejsou hegemonií dalšího rozvoje. Město náleží občanům a architekti musejí pochopit skutečný význam sociálního života, protože už nevytvářejí prostor pro jednu veřejnost, ale prostor, který slouží vícero veřejnostem. Města už nejsou kumulací infrastrukturních prvků, ale scénou pro vznik nového modelu. Budoucnost měst nikdo netuší. Přílišná opatrnost město tísní…”. Stejně jako Clark potvrdil, že hustota je jedním z hlavních témat urbanismu. Města musí podporovat sociální infrastrukturu. Součástí budoucích řešení musí být výstavba nových měst a přetváření starých měst. Klíčovým komponentem je lokální komunita. Proto i samotní občané by měli hledat hodnotu ve skutečném bytí a prožívání. Všichni by měli žít více uvědomněle a zodpovědně, což vystihl větou: “Více Jane Jacobs, méně Marca Jacobse.”

 

  • ALFREDO BRILLEMBOURG, zakládající partner Urban – Think Tank / režisér dokumentu Torre David

Alfredo Brillembourg a Michael Sorkin v provokativní diskuzu po premiéře dokumentu Torre David
Alfredo Brillembourg a Michael Sorkin v provokativní diskuzi po premiéře dokumentu Torre David

Brillembourg mluvil o svém projektu Torre David, nedokončeném mrakodrapu v Caracasu, hlavním městě Venezuely, jehož stavba začala v roce 1990, ale nikdy nebyla dokončena kvůli venezuelské bankovní krizi. Představil projekt jako příklad potenciálu inovace a pokusu architektury, která je promyšlená a dostupná, a tím pádem udržitelnější.

“40% lidí v Caracasu žije ve slumech, a tak se opuštěná věž stala magnetem pro squattery. Ti v ní vytvořili komunitu, která ustála nejrozličnější mocné vlivy. Její členové dokázali svým odhodláním a vynalézavostí udělat z developerské ruiny domov, i když jen nejistý a hraniční.  750 rodin, které v něm žíjí tak vytváří nejvyšší vertikální slum na světě a dokazují, že když se moderní město neadaptuje lidem, lidé se adaptují městu”.

  • JÓN GNARR, bývalý primátor Reykjavíku / aktivní obhájce lidských práv / komik, herec, spisovatel

Fascinující osobní příběh Jóna Gnarra, který se z taxikáře/komika stal politikem poukazujícím na význam zapojení občanů při rozvoji měst. Nebyl spokojen s politikou a tehdejší situací ve městě, a tak se rozhodl založit svoji vlastní stranu, kterou pojmenoval „Nejlepší strana“.

“Politika mě připadá šíleně nudná a nezajímavá, ale mám rád své město a jeho obyvatele”.  Jón Gnarr

Skrz Facebook a smsky oslovoval své známé, aby se stali součástí jeho strany a účastnili se příštích voleb. Společně vytvořili naprosto bizarní webové stránky a video a pak s velkou převahou vyhráli komunální volby. Protože i přesto, že byla jejich kampaň i strana komická, nepostrádala něco, co ostatním stranám chybělo – realitu. Gnarr se stal primátorem, vytvořil politickou stabilitu a díky tomu začal implementovat změny, které se předchozím primátorům nepodařilo naplnit.

Připustil, že bez lásky a empatie k lidem by to nešlo.  “Láska není slovo, ani pocit, láska je akce”. Možná i proto je diskutovaným kandidátem na prezidenta Islandu.

 

  • JAMES CORNER, přední krajinářský architekt, zakládající ředitel Field Operations /autor slavného projektu High Line v New Yorku

Corner, hlavní architekt slavného parku na newyorské High Line, demonstroval na projektu, jak pomocí inovativní reurbanizace změnit tvář města.

Původně byla High Line železniční tratí, která procházela mezi centry bloků a byla připojena přímo do továren a skladů tak, aby vlaky mohly jen naložit a vyložit náklad uvnitř budov. Zboží tak mohlo být přepravováno a vykládáno bez narušení provozu na ulicích. V 50. letech 20. století došlo k růstu mezistátní nákladní autodopravy, což vedlo k poklesu železniční dopravy v celé zemi, trať se přestávala používat a chátrala. Obyvatelé ji několik desetiletí vnímali velmi negativně. „Všichni si mysleli, že je to jen opuštěná infrastruktura. Nikdo netušil, že se tam skrývá krásný park!“

„Všichni si mysleli, že je to jen opuštěná infrastruktura. Nikdo netušil, že se tam skrývá krásný park!” James Corner o High Line v New Yorku

Ačkoliv bez ohromné investice (High Line stála město 150 mil. dolarů) a podpory tehdejšího starosty Michela Bloomberga by dokončení slavného parku nebylo možné. Bloomberg viděl v projektu potenciál obrovského byznysu, protože tušil velký zájem privátních developerů a zvýšení tržní hodnoty okolních pozemků. Samozřejmě jsme si také pokládali koncepční otázky, proč by tam měli lidé chodit? Bude se to lidem líbit? A jak to zařídíme, aby to bylo krásné, funkční a účelné? Veřejný prostor je nejdůležitější komponentou každé demokracie. Je to místo, kde máte tření, napětí, ale i radost a život. Tyto prostory jsou velmi důležité, ale zároveň jsou i nebezpečím (strach z veřejného prostoru, nechtění a nevítaní návštěvníci, náklady na údržbu). Ale nakonec to dopadlo úspěšně.” Highline se tak stala příkladem efektivní adaptivní městské re-urbanizace prostoru, která opuštěnou trať proměnila v jedno z nejoblíbenějších zelených míst v New Yorku.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *